TESTFÓRUM

Adaptace škály Sense of National Coherence

Ivana Šípová, Anna Zubková, Martin Tušl — St, 16 úno 2022 00:00:00 +0100

Cílem tohoto příspěvku je nahlédnout na Sense of Coherence v současných podmínkách pandemie Covid-19, jejíž zvládání je do určité míry národním tématem. Antonovského smysl pro koherenci (Sense of Coherence, SOC) je považován za jednu z hlavních koncepcí psychické odolnosti. Tento koncept sloužil jako inspirace pro vytvoření teorie národní koherence – Sense of National Coherence (SONC), kterou se rozumí způsob, jakým lidé nahlíží na svůj národ v kontextu srozumitelnosti, smysluplnosti a ovladatelnosti, což jsou tří dimenze konceptu Sense of Coherence. Původní verze dotazníku SONC byla vytvořená na izraelském vzorku, kde se vysoký SONC ukázal jako potenciální bariéra při smiřovaní palestinsko-izraelského konfliktu. Data byla sbíraná před a po válce v Gaze. Původní verzi z angličtiny jsme převedli do českého jazyka a administrovali v čase třetí vlny pandemie Covid-19 na vzorku 499 respondentů. Příspěvek na konferenci představí základní psychometrické charakteristiky dotazníku a srovnání s původní izraelskou verzí. SONC je sebeposuzovací nástroj, který se skládá z 8 položek a využívá sedmi bodovou Likertovou škálu, jejíž verbalizace je vždy přizpůsobená znění položky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila jednodimenzionální strukturu modelu (α = 0.693, ω = 0.711). Průměrný skór SONC byl 3.6 (SD = 0.82). Korelační analýza poukazuje na statisticky významný vztah mezi hladinami SONC a rokem narození (r = -0.305, p < 0.01). Dotazník má v tuto chvíli využití především v komparativních studiích sledujících faktory duševního zdraví v kontextu pandemie Covid-19 v různých populacích.

Recenze inteligenčních testů z pohledu praktiků

Jeannette Nicole Kovaříková, Jiřina Sněhotová — Po, 21 úno 2022 00:00:00 +0100

Studie mapuje v meziročním srovnání přístupy k diagnostice intelektu ze strany poradenských pracovníků působících ve školských poradenských zařízeních (ŠPZ). Zejména se týká výběru kognitivních testů pro účely mapování inteligence a přidružených vývojových milníků u dětí. Zahrnuje data, která byla získána v longitudinální studii v letech 2012 - 2018. Celkově proběhly čtyři sběry dat, zvlášť v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) a speciálně pedagogických centrech (SPC). Studie poukazuje na to, do jaké míry jsou postupně zařazovány nové metody do diagnostické praxe. Dále zahrnuje vyhodnocení čtyř nově zavedených metod z pohledu praktických uživatelů (konkrétně IDS, CFT 20-R, CAS 2 a ACFS), které dotváří a vhodně doplňují odborné recenze. Zajímala nás nejen četnost využití metod v praxi, ale také názor praktiků ohledně předností a výhod, týkajících se subjektivní validity, srozumitelnosti teoretického konstruktu, objektivity, kvality norem, ekonomičnosti a atraktivity metod. Data jsou dále doplněna o obsahovou analýzu komentářů praktiků k jednotlivým metodám a dalším údajům.

Reportovanie súhlasu posudzovateľov a spoľahlivosti posudzovateľov

Lucia Kočišová — St, 16 úno 2022 00:00:00 +0100

V psychológii ale aj v mnohých iných oblastiach sa stretneme s použitím ďalšieho posudzovateľa pre potvrdenie validity a reliability našich záverov. Ide o súhlas posudzovateľov (inter-rater agreement), ktorý predstavuje zhodu v ich hodnotení a ak je zhoda dosiahnutá, hodnotitelia sú zameniteľní (Tinsley, Weiss, 1975) a spoľahlivosť posudzovateľov (inter-rater reliability) v zmysle konzistencie hodnotenia (LeBreton, Senter, 2008). Oba koncepty sa okrem definovania líšia aj v zodpovedaní rôznych výskumných otázok a spôsobu štatistickej analýzy.

Cieľom príspevku je zodpovedať otázky, ktoré súvisia s praktickou potrebou reportovania súhlasu posudzovateľov a spoľahlivosti posudzovateľov. S tým sú spojené otázky, na ktoré príspevok hľadá odpovede: Aký počet posudzovateľov je vhodné zvoliť? Ako si vybrať vhodný index súhlasu a spoľahlivosti posudzovateľov? Existujú akceptované miery súhlasu a spoľahlivosti posudzovateľov? Ktoré faktory vplývajú na mieru súhlasu a spoľahlivosti posudzovateľov?

Analýza diagnostických nástrojů užívaných ve školských poradenských zařízeních (2008–2018)

Aleš Hrubý, Lucie Chadimová, Petra Novotná, Jakub Jelínek — Po, 24 říj 2022 00:00:00 +0200

Předkládaná zpráva poskytuje přehled diagnostických nástrojů, které byly označovány jako nejčastěji využívané pro diagnostickou činnost odborných pracovníků školských poradenských zařízení (ŠPZ) - pedagogicko-psychologických poraden (dále jen PPP) a speciálně pedagogických center (dále jen SPC). Článek nastiňuje vývoj dané oblasti v posledních zhruba deseti letech a posun, ke kterému docházelo v preferenci užívání jednotlivých diagnostických metod. Přehled je založen na pravidelných dotazníkových šetřeních ve školských poradenských zařízeních, která Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) a dříve Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP ČR) uskutečňoval v rámci své odborné činnosti.

Editorial 15. čísla

Jaroslav Gottfried — St, 16 úno 2022 00:00:00 +0100