Pedagogicko-psychologická diagnostika jako zadní dvorek psychologické diagnostiky?
č.2(2013)
Diskusní příspěvek připomíná pedagogicko-psychologickou diagnostiku jako jednu z významných oblastí psychologické diagnostiky. Na proklamativní úrovni je individualizace výuky jedním z ústředních témat změn probíhajících ve vzdělávacím systému od 90. let a logicky přináší požadavek na lepší znalost individuálních specifik jednotlivých žáků. Diagnostická praxe ale tento rozvoj kopíruje jen částečně. Historicky rozvinuté oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky si udržují svou úroveň, řada nových témat a oblastí ale zůstává opomíjena a je řešena neuspokojivým způsobem s logickými důsledky pro celý vzdělávací systém, tvorbu a použití diagnostických nástrojů i pro konkrétní žáky či studenty. Pedagogicko-psychologická diagnostika tak přestala být diagnostickou výkladní skříní a stal se z ní spíše zadní dvorek diagnostiky, jakkoli s ní má zkušenost prakticky celá populace. Řadu diagnostických aktivit v oblasti výchovy a vzdělávání navíc můžeme chápat jako příklad tzv. high-stakes diagnostiky. V příspěvku se pokouším pojmenovat některé problematické části systému profesní přípravy uživatelů diagnostických nástrojů a jejich výsledků i vzdělávací politiky a její implementace v podobě předpisů upravujících diagnostiku v oblasti výchovy a vzdělávání.
Papers discuss educational assessment as one of the major areas of psychological assessment. On the declarative level, the individualization of teaching is one of the central themes of the changes taking place in the Czech education system since the 90th years and logically demands a better knowledge of the individual characteristics of each individual student. Educational assessment practice this system development only partially replicates. Historically developed educational assessment areas maintain high level, but a number of new topics and areas are sidelined and assessment tools are designed unsatisfactory, with the logic consequences for the entire education system. Educational assessment ceased to be a showcase for diagnostic and became her backyard, although the entire population has experience with this kind of assessment. A number of assessment activities in the field of education can be seen as an example of high-stakes assessment. The paper tries to identify some problematic part of the training of users of diagnostic tools and their results and educational policy and its implementation in the form of regulations governing the assessment in the field of education.
pedagogicko-psychologická diagnostika; profesní příprava učitelů; profesní příprava psychologů; výuková praxe; klasická teorie testů
Čáp, J., Mareš, Jiří. (2011). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
Evers, A, a kol. (2012). Testing Practices in the 21st Century: Developments and European Psychologists' Opinions. European psychologist, Kirkland: Hogrefe & HUBER PUBLISHERS, 2012, Vol. 17, No. 4, s. 300-319. doi:10.1027/1016-9040/a000102.
Furman, A. (2011). Zvýšenie užitočnosti psychologického vyšetrenia: Kolaboratívny model školskej psychológie. Konference Psychologická diagnostika dětí a dospívajících: Výzkum, prevence a školní poradenství 29. 06.-01. 07. 2011. Brno: FSS MU. Dostupný z http://zp02.fss.muni.cz/Player.aspx?IdSession=39 .
Hrabal, V. ml. a Hrabal, V st. (2002). Diagnostika :pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.
Chvál, M., Michek, s. a kol. (2012). Cesta ke kvalitě – Modul evaluační nástroje. Praha: NÚV. Dostupný z http://evaluacninastroje.rvp.cz/.
Jelínek, M., Květon, P. & Vobořil. D. (2011). Testování v psychologii. Praha: Grada Publishing.
Ježek, S. (2010). Standardy pro užívání psychologických testů – nastal čas pro českou normu? Testfórum. Vol 1, No 1 (2010), s. 18-22. Dostupný z http://testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/5/5#.UVViQRxhVHk.
Kožuchová, M. a kol. (2011). Pedagogická diagnostika v primárnom vzdelávaní. Bratislava: SPN.
Mareš, J. (2011). Jak neměřit ve třídě. Studia Paedagogica, Vol. 16, No. 1. Dostupný z http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/132/234.
Novotný, V. (2000). Kargo kult, český vědecký. Vesmír, 79, květen 2000, s. 284. Dostupný z http://www.vesmir.cz/files/file/fid/2470/aid/222.
Širůček, J. (2010). Problémy psychologického testování pomocí počítače a v prostředí internetu. Testfórum. Vol 1, No 1 (2010), s. 23-26. Dostupný z http://testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/6/6#.UVVmWRxhVHk.
Štech, S. a kol. (1995). Stát se učitelem. Výzkumná zpráva. Praha: UK.
Urbánek, T. (2010) Stav české psychologické diagnostiky a evropský model recenze testu. Testfórum. Vol 1, No 1 (2010), s. 2-5. Dostupný z http://testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/1/1#.UVVjhhxhVHk.
Urbánek, T., Denglerová, D. & Širůček, J. (2011). Psychometrika. Praha: Portál.
