Cognistat: Recenze metody
č.5(2015)
Na Cognistat jako měřicí nástroj je možné nahlížet ze dvou úhlů; jako na funkční test kognitivních deficitů, nebo nevhodný test s nedostatečnými psychometrickými základy. Teoretické nedostatky testu jistě nelze přehlížet, ale pokud je metoda použita pouze pro zhodnocení aktuálního stavu, například jedince s poraněním hlavy, může odborníkovi pomoci rychle určit případné problematické oblasti. Cognistat je tedy třeba používat jako rychlou skríningovou metodu a ani zkušený odborník by neměl považovat testové výsledky za jednoznačně určující. Vždy se jedná pouze o odhalení slabin jedince a následný postup by měl zahrnovat další, specializované metody.
Cognistat je však metodou relativně finančně náročnou a v České republice jsou používány skríningové testy, které jsou, nejen, cenově dostupnější (např. Addenbrookský kognitivní test nebo Montrealský kognitivní test). Bylo by tedy v zájmu autorů české verze se snažit poskytnout něco víc.
Englehart C, Eisenstein N, Meininger J. (1994) Psychometric properties of the Neurobehavioral Cognitive Status Exam. Clinical Neuropsychologist, 8, 405-415.
Kiernan, R., Mueller J., Langston W. and C. Van Dyke (1987). "The Neurobehavioral Cognitive Status Examination: A brief but differentiated approach to cognitive assessment." Annals of Internal Medicine, 107, 481-485.
Logue, P. E., Tupler, L. A. And C. D’Amico (1993). The Neurobehavioral Cognitive Status Examination: Psychometric Properties In Use With Psychiatric Inpatients. Journal of Clinical Psychology, 49, 80-89.
Nøkleby K., Boland E., Bergersen H., Schanke A., Farner L., Wagle J. and T. B. Wyller (2008). Screening for cognitive deficits after stroke: a comparison of three screening tools, Clinical Rehabilitation, 22, 1095-1104.