Cognistat: Recenze metody

č.5(2015)

Abstrakt

Na Cognistat jako měřicí nástroj je možné nahlížet ze dvou úhlů; jako na funkční test kognitivních deficitů, nebo nevhodný test s nedostatečnými psychometrickými základy. Teoretické nedostatky testu jistě nelze přehlížet, ale pokud je metoda použita pouze pro zhodnocení aktuálního stavu, například jedince s poraněním hlavy, může odborníkovi pomoci rychle určit případné problematické oblasti. Cognistat je tedy třeba používat jako rychlou skríningovou metodu a ani zkušený odborník by neměl považovat testové výsledky za jednoznačně určující. Vždy se jedná pouze o odhalení slabin jedince a následný postup by měl zahrnovat další, specializované metody.

Cognistat je však metodou relativně finančně náročnou a v České republice jsou používány skríningové testy, které jsou, nejen, cenově dostupnější (např. Addenbrookský kognitivní test nebo Montrealský kognitivní test). Bylo by tedy v zájmu autorů české verze se snažit poskytnout něco víc.

Reference
Doninger NA, Bode RK, Heinemann AW, Ambrose C. (2000) Rating scale analysis of the Neurobehavioral Cognitive Status Examination. Journal of Head Trauma Rehabilitaiton, 15, 683-95.

Englehart C, Eisenstein N, Meininger J. (1994) Psychometric properties of the Neurobehavioral Cognitive Status Exam. Clinical Neuropsychologist, 8, 405-415.

Kiernan, R., Mueller J., Langston W. and C. Van Dyke (1987). "The Neurobehavioral Cognitive Status Examination: A brief but differentiated approach to cognitive assessment." Annals of Internal Medicine, 107, 481-485.

Logue, P. E., Tupler, L. A. And C. D’Amico (1993). The Neurobehavioral Cognitive Status Examination: Psychometric Properties In Use With Psychiatric Inpatients. Journal of Clinical Psychology, 49, 80-89.

Nøkleby K., Boland E., Bergersen H., Schanke A., Farner L., Wagle J. and T. B. Wyller (2008). Screening for cognitive deficits after stroke: a comparison of three screening tools, Clinical Rehabilitation, 22, 1095-1104.
Metriky

0

Crossref logo

0


271

Views

272

PDF views