České normativní skóry Beckovy škály depresivity: metaanalýza

Jaroslav Gottfried

Abstrakt

Úvodem je představena historie lokální adaptace a standardizace Beckovy škály depresivity spolu se sociodemografickými proměnnými potenciálně ovlivňujícími získané skóry. Jádro studie se skládá z rešerše dosavadních výzkumů předkládajících českou adaptaci metody neklinickým či klinicky depresivním lidem. Získané deskriptivní statistiky byly použity pro metaanalytický odhad populačních parametrů skórů. Výsledky metaanalýzy ukazují vliv formy administrace na výsledný skór, kdy online forma způsobuje průměrné zvýšení skóru o více než tři body. I přes kontrolu formy administrace lze napříč studiemi sledovat výraznou heterogenitu průměrných skórů a směrodatných odchylek, která komplikuje odhad populačních parametrů. Pravděpodobnými příčinami rozdílů je výběrové zkreslení vzorku a kontextové efekty administrace. Kvůli výrazné heterogenitě skórů výzkumných vzorků je do budoucna žádoucí prozkoumat možný vliv těchto zkreslení i u jiných metod. Na základě odhadnutých populačních parametrů a teoretických předpokladů bylo následně simulováno rozložení populačních dat, které bylo použito pro stanovení přibližných cut-off skórů pro diagnostické účely. Na závěr jsou výsledky porovnány s výsledky zahraničních metaanalýz a jsou shrnuta doporučení ohledně používání Beckovy škály depresivity pro budoucí výzkum i pro praktickou diagnostiku. Závěry studie limituje především malé množství studií zahrnutých do metaanalýzy, heterogenita skórů napříč studiemi a nesplněný předpoklad normálního rozložení skórů.

Bibliografická citace

Gottfried, J. (2019). České normativní skóry Beckovy škály depresivity: metaanalýza. TESTFÓRUM, 7(12), 30-46. doi:http://dx.doi.org/10.5817/TF2019-12-12246

Klíčová slova

Beckova škála; BDI-II; deprese; metaanalýza; normy

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Beck, A. T., Steer, R. A., & Brown, G. K. (1996). Beck depression inventory-II. San Antonio, 78(2), 490–498. https://doi.org/10.1037/t00742-000

Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120–136.

Bizik, G., Bob, P., Raboch, J., Světlák, M., Šimek, J., Pec, O., … Zima, T. (2011). Dissociation and Immune Dysregulation: A Preliminary Report. Activitas Nervosa Superior, 53(3–4), 141–145. https://doi.org/10.1007/BF03379937

Bob, P., Jasová, D., & Raboch, J. (2011). Subclinical Epileptiform Process in Patients with Unipolar Depression and Its Indirect Psychophysiological Manifestations. PLoS ONE, 6(11), e28041. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0028041

Bob, P., Sélešová, P., Raboch, J., & Kukla, L. (2015). Dissociative Symptoms and Motherʼs Marital Status in Young Adult Population: Medicine, 94(2), e408. https://doi.org/10.1097/MD.0000000000000408

Bob, P., Šusta, M., Gregusová, A., & Jasová, D. (2009). Dissociation, cognitive conflict and nonlinear patterns of heart rate dynamics in patients with unipolar depression. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry, 33(1), 141–145. https://doi.org/10.1016/j.pnpbp.2008.11.005

Bob, P., Šusta, M., Gregusová, A., Jasová, D., Raboch, J., & Mishara, A. (2010). Traumatic Stress, Dissociation, and Limbic Irritability in Patients with Unipolar Depression Being Treated with SSRIs. Psychological Reports, 107(3), 685–696. https://doi.org/10.2466/02.15.16.PR0.107.6.685-696

Bob, P., Šusta, M., Pavlát, J., Hynek, K., & Raboch, J. (2005). Depression, traumatic dissociation and epileptic-like phenomena. Neuroendocrinology Letters, 26(4), 321–326.

Cuijpers, P. (2016). Meta-analyses in mental health research: A practical guide. Získáno z https://indd.adobe.com/view/5fc8f9a0-bf1e-49d3-bf5f-a40bfe5409e0

Čihařová, M. (2017). Deprese a Beckova škála deprese: Normativní studie české verze a srovnání se zahraničními daty (Diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Praha). Získáno z https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/86567

Daňsová, P., Masopustová, Z., Hanáčková, V., Kicková, K., & Korábová, I. (2016). Metoda Patient Health Questionnaire-9: Česká verze. Československá psychologie, 60(5), 468–481.

Divíšková, P. (2015). Vztah místa kontroly k vnímání času a depresivitě u klientů léčících se s diagnózou F10 (Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc). Získáno z https://theses.cz/id/z1w8y6/

Dočkalová, M. (2017). Interpretace Testu hvězd a vln v kontextu vybraných testů osobnosti (Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno). Získáno z https://is.muni.cz/th/i9pj8/

Erford, B. T., Johnson, E., & Bardoshi, G. (2016). Meta-Analysis of the English Version of the Beck Depression Inventory–Second Edition. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 49(1), 3–33. https://doi.org/10.1177/0748175615596783

Gottfried, J. (2015). Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé: Recenze metody. Testfórum, 4(5). https://doi.org/10.5817/TF2015-5-35

IntHout, J., Ioannidis, J. P., & Borm, G. F. (2014). The Hartung-Knapp-Sidik-Jonkman method for random effects meta-analysis is straightforward and considerably outperforms the standard DerSimonian-Laird method. BMC Medical Research Methodology, 14(1), 25. https://doi.org/10.1186/1471-2288-14-25

Janečková, D., Dostál, D., & Plháková, A. (2013). Kvalita spánku, cirkadiánní preference a zdravỳ životní styl u vysokoškolskỳch studentŭ. Praktickỳ lékař, 93(3), 114–120.

Langan, D., Higgins, J. P. T., Jackson, D., Bowden, J., Veroniki, A. A., Kontopantelis, E., … Simmonds, M. (2019). A comparison of heterogeneity variance estimators in simulated random‐effects meta‐analyses. Research Synthesis Methods, 10(1), 83–98. https://doi.org/10.1002/jrsm.1316

Nikolla, M. (2018). Příspěvek k validaci české verze Starksteinovy škály apatie (Diplomová práce, Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Praha). Získáno z https://www.pvsps.cz/data/2018/11/07/12/nikolla_martina.pdf

Ocisková, M., Praško, J., Kamarádová, D., Grambal, A., Látalová, K., & Sigmundova, Z. (2014). Relationship Between Internalized Stigma and Treatment Efficacy in Mixed Neurotic Spectrum and Depressive Disorders. Neuroendocrinology Letters, 35(8), 101–107.

Ocisková, M., Praško, J., Kupka, M., Marackova, M., Latalova, K., Činčulová, A., … others. (2017). Psychometric evaluation of the Czech Beck Depression Inventory-II in a sample of depressed patients and healthy controls. Neuroendocrinology Letters, 38(2), 98–106.

Ocisková, M., Sobotková, I., Praško, J., & Mihal, V. (2016). Measuring hope: Standardization of the Czech version of the Adult Dispositional Hope Scale in healthy adults. Neuroendocrinology Letters, 37(8), 543–550.

Pánek, P. (2018). Psychometrická studie Beckovy škály deprese (Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno). Získáno z https://theses.cz/id/ifge6t/

Preiss, M., Kramská, L., Dočkalová, E., Holubová, M., & Kučerová, H. (2010). Attentional networks in euthymic patients with unipolar depression. European Psychiatry, 25(2), 69–74. https://doi.org/10.1016/j.eurpsy.2009.08.007

Preiss, M., Kučerová, H., Lukavský, J., Sos, P., Štepánková, H., & Čermáková, R. (2010). Cognitive deficits in hospitalized and never hospitalized remitted unipolar depressive patients. The European Journal of Psychiatry, 24(3), 129–135.

Preiss, M., Kučerová, H., Lukavský, J., Štěpánková, H., Sos, P., & Kawaciukova, R. (2009). Cognitive deficits in the euthymic phase of unipolar depression. Psychiatry Research, 169(3), 235–239. https://doi.org/10.1016/j.psychres.2008.06.042

Preiss, M., & Vacíř, K. (1999). Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé: BDI-II. Příručka. Brno: Psychodiagnostika.

Preiss, M., Vraná, K., & Kuchařová, J. (2010). Depresivita a úzkost v průběhu života v návaznosti na pojetí Václava Příhody. Československá psychologie, 54(4), 357–365.

Ptáček, R., Raboch, J., Vňuková, M., Hlinka, J., & Anders, M. (2016). Beckova škála deprese BDI-II- standardizace a využití v praxi. Česká a Slovenská Psychiatrie, 112(6), 270–274.

R Core Team. (2018). R: A language and environment for statistical computing (Verze 3.5.2). Získáno z https://www.R-project.org/

Rek, O. (2017). Vztah mezi sebestigmatizací a strategiemi zvládání stresu u lidí s depresivní poruchou (Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc). Získáno z https://theses.cz/id/zduhyp/

Světlák, M., Bob, P., & Kukleta, M. (2010). Complex partial seizure-like symptoms and smoking in university students. Scripta Medica Facultatis Medicae Universitatis Brunensis Masarykianae, 83, 124–129.

Štěpánková Georgi, H., Horáková Vlčková, K., Lukavský, J., Kopeček, M., & Bareš, M. (2018). Beck Depression Inventory-II: Self-report or interview-based administrations show different results in older persons. International Psychogeriatrics, 1–8. https://doi.org/10.1017/S1041610218001187

Urbánek, T. (2010). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. Testfórum, 1(1), 6–9. https://doi.org/10.5817/TF2010-1-3

Vraná, K. (2012). Subjektivně vnímaná depresivní symptomatika u dospělé české populace—Využití Beckova inventáře deprese (Diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Praha). Získáno z https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/44783

Wang, Y.-P., & Gorenstein, C. (2013). Psychometric properties of the Beck Depression Inventory-II: A comprehensive review. Revista Brasileira de Psiquiatria, 35(4), 416–431. https://doi.org/10.1590/1516-4446-2012-1048

Whisman, M. A., Judd, C. M., Whiteford, N. T., & Gelhorn, H. L. (2013). Measurement Invariance of the Beck Depression Inventory–Second Edition (BDI-II) Across Gender, Race, and Ethnicity in College Students. Assessment, 20(4), 419–428. https://doi.org/10.1177/1073191112460273

https://doi.org/10.5817/TF2019-12-12246