Test struktury zájmů (AIST-R): Recenze metody

č.6(2015)

Abstrakt

Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely.

A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací.

Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.

Biografie autora

Vít Gabrhel

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Reference
Arnold, J., & Randall, R. (2010). Work psychology: Understanding human behaviour in the workplace. Harlow: Financial Times Prentice Hall.

Bergmann, Ch., Eder, F. R., & Mezera, A. (2006). Test struktury zájmů (AIST-R): Orientační metoda pro volbu povolání. Praha: Hogrefe-Tescentrum s.r.o.

Hogrefe. (2015). Allgemeiner Interessen-Struktur-Test mit Umwelt-Struktur-Test (UST-R) – Revision. Dostupné online 10. 6. 2015 na http://www.testzentrale.de/programm/allgemeiner-interessen-struktur-test-mit-umwelt-struktur-test-ust-r-revision.html

Hogrefe-Testcentrum. (2015). Test struktury zájmů. Dostupné online 10. 6. 2015 na http://www.testcentrum.com/testy/aist-r

Holland, J. L. (1997). Making vocational choices: A theory of vocational personalities and work environment . Odessa: Psychological Assessment Resources Inc.

Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství.

Mezera, A. (2005). Hollandova teorie profesního vývoje. Dostupné online 10. 6. 2015 na http://vychovavzdelavani.cz/download/holland_mezera.pdf

Peavy, R. V. (2013). Sociodynamické poradenství. Konstruktivistická perspektiva. Praha: Dům zahraniční spolupráce pro Centrum Euroguidance. Dostupné online 10. 6. 2015 na http://www.euroguidance.cz/cz/publikace/sociodynamicke-poradenstvi-konstruktivisticka-perspektiva.html

Spokane, A. R., Meir, E., & Catalano, M. (2000). Person-environment congruence and Holland's theory: A review and reconsideration. Journal of Vocational Behavior, 57, 137-187. doi:10.1006/jvbe.2000.1771

Young, G., Tokar, D. M., & Subich, L. M. (1998). Congruence revisited: Do 11 indices differentially predict job satisfaction and is the relation moderated by person and situation variables? Journal of Vocational Behavior, 52, 208-223. doi:10.1006/jvbe.1997.1587
Metriky

0

Crossref logo

0


462

Views

552

PDF views