Adaptace škály Sense of National Coherence
No.15(2022)
Cílem tohoto příspěvku je nahlédnout na Sense of Coherence v současných podmínkách pandemie Covid-19, jejíž zvládání je do určité míry národním tématem. Antonovského smysl pro koherenci (Sense of Coherence, SOC) je považován za jednu z hlavních koncepcí psychické odolnosti. Tento koncept sloužil jako inspirace pro vytvoření teorie národní koherence – Sense of National Coherence (SONC), kterou se rozumí způsob, jakým lidé nahlíží na svůj národ v kontextu srozumitelnosti, smysluplnosti a ovladatelnosti, což jsou tří dimenze konceptu Sense of Coherence. Původní verze dotazníku SONC byla vytvořená na izraelském vzorku, kde se vysoký SONC ukázal jako potenciální bariéra při smiřovaní palestinsko-izraelského konfliktu. Data byla sbíraná před a po válce v Gaze. Původní verzi z angličtiny jsme převedli do českého jazyka a administrovali v čase třetí vlny pandemie Covid-19 na vzorku 499 respondentů. Příspěvek na konferenci představí základní psychometrické charakteristiky dotazníku a srovnání s původní izraelskou verzí. SONC je sebeposuzovací nástroj, který se skládá z 8 položek a využívá sedmi bodovou Likertovou škálu, jejíž verbalizace je vždy přizpůsobená znění položky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila jednodimenzionální strukturu modelu (α = 0.693, ω = 0.711). Průměrný skór SONC byl 3.6 (SD = 0.82). Korelační analýza poukazuje na statisticky významný vztah mezi hladinami SONC a rokem narození (r = -0.305, p < 0.01). Dotazník má v tuto chvíli využití především v komparativních studiích sledujících faktory duševního zdraví v kontextu pandemie Covid-19 v různých populacích.
sense of coherence; adaptace škály; Česká populace
Ivana Šípová
Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova
Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova
odborný asistent
Anna Zubková
Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova
student
Martin Tušl
Insitute of Public & Organizational Health, EBPI, University of Zurich doktorand
Antonovsky, A. (1987). Unraveling the mystery of health: How people manage stress and stay well. San Francisco: Jossey-Bass.
Antonovsky, A. (1991). The salutogenic approach to family system health: Promise and danger. In: Mana, A., Srour, A., & Sagy, S. (2019). A sense of national coherence and openness to the “other’s” collective narrative: The case of the Israeli–Palestinian conflict. Peace And Conflict: Journal Of Peace Psychology, 25(3), 226-233. https://doi.org/10.1037/pac0000391
Büchi, S., Sensky, T., Allard, S., Stoll, T., Schnyder, U., Klaghofer, R., & Buddeberg, C. (1998). Sense of coherence--a protective factor for depression in rheumatoid arthritis. The Journal of Rheumatology, 25(5), 869-875. https://doi.org/10.1177/2055102916678107
Eriksson, M. (2005). Validity of Antonovsky's sense of coherence scale: a systematic review, 59(6), 460-466. https://doi.org/10.1136/jech.2003.018085
Eriksson, M., & Lindström, B. (2007). Antonovsky's sense of coherence scale and its relation with quality of life: a systematic review, 61(11), 938-944. https://doi.org/10.1136/jech.2006.056028
Eriksson, M., & Mittelmark, M. B. (2017). The sense of coherence and its measurement 12. The Handbook of Salutogenesis, 97.
Kouvonen, A. M., Väänänen, A., Woods, S. A., Heponiemi, T., Koskinen, A., & Toppinen- Tanner, S. (2008). Sense of coherence and diabetes: A prospective occupational cohort study. Bmc Public Health, 8(1). https://doi.org/10.1186/1471-2458-8-46
Mana, A., Srour, A., & Sagy, S. (2019). A sense of national coherence and openness to the “other’s” collective narrative: The case of the Israeli–Palestinian conflict. Peace And Conflict: Journal Of Peace Psychology, 25(3), 226-233. https://doi.org/10.1037/pac0000391
Sagy, S. (2017). Can we empathize with the narrative of our enemy? A personal odyssey in studying peace education. Intercultural Education, 28, 485– 495. http://dx.doi.org/10.1080/14675986.2017.1390889
Super, S., Pijpker, R., & Polhuis, K. (2021). The relationship between individual, social and national coping resources and mental health during the COVID-19 pandemic in the Netherlands. Health Psychology Report, 9(2), 186-192. https://doi.org/10.5114/hpr.2020.99028
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2022 Ivana Šípová, Anna Zubková, Martin Tušl