č.3(2014)

Vážené a milé čtenářky, vážení a též milí čtenáři,

začnu takzvaně „od lesa“ a snad i s humorem. Podělím se s vámi o své osobní zkušenosti s přípravou tohoto čísla, čímž se dostanu i k tomu, v čem vidím největší přínos či potenciál Testfóra. Posledních 5 let mě provázela myšlenka českého časopisu, který by se věnoval metodologii. Pak mě kolegové zakladatelé z Brna seznámili se svým projektem internetového časopisu Testfórum, který se zaměřuje na psychodiagnostické metody a psychometriku s tím spojenou. Byl jsem nadšen, už proto, že vím, v jakém nepovzbudivém stavu se měření v psychologii nachází. Jako pedagog si již nedělám iluze o popularitě exaktněji zaměřených předmětů typu statistika či psychometrika mezi spíše humanitně a do praxe orientovanou psychologickou populací. Měl jsem tím pádem v první řadě obavy zejména o dostatek vás, čtenářů. On člověk musí být tak trochu deviant alespoň 2 SD od průměru, aby ho něco takového jako p… Číst více

Issue Description

Vážené a milé čtenářky, vážení a též milí čtenáři,

začnu takzvaně „od lesa“ a snad i s humorem. Podělím se s vámi o své osobní zkušenosti s přípravou tohoto čísla, čímž se dostanu i k tomu, v čem vidím největší přínos či potenciál Testfóra. Posledních 5 let mě provázela myšlenka českého časopisu, který by se věnoval metodologii. Pak mě kolegové zakladatelé z Brna seznámili se svým projektem internetového časopisu Testfórum, který se zaměřuje na psychodiagnostické metody a psychometriku s tím spojenou. Byl jsem nadšen, už proto, že vím, v jakém nepovzbudivém stavu se měření v psychologii nachází. Jako pedagog si již nedělám iluze o popularitě exaktněji zaměřených předmětů typu statistika či psychometrika mezi spíše humanitně a do praxe orientovanou psychologickou populací. Měl jsem tím pádem v první řadě obavy zejména o dostatek vás, čtenářů. On člověk musí být tak trochu deviant alespoň 2 SD od průměru, aby ho něco takového jako psychometrika třeba i bavilo. S přibývajícím časem jsem ale nabyl dojmu, že si této hozené rukavice nevšímá ani moc potenciálních autorů. Bylo to v rozporu s mou zkušeností z akademického dění, kde pro své výzkumy převádí nějakou tu metodu či dotazník tak říkajíc každou chvíli každý druhý. V nějaké nestřežené chvilce jsem pak redakční radě přislíbil, že se ujmu editace některého z čísel. Byl jsem veden představou, že stačí oslovit tyto akademiky, aby se o své zkušenosti podělili. Stále to nevzdávám, ale je to obtížnější úkol, než jsem čekal. Proč? Napadá mě několik možných důvodů, o kterých píši v úvaze „O sdílení zkušeností s měřením v kontextu výzkumném i psychodiagnostickém“.

Celý editorial naleznete níže v obsahu čísla.